Nepravdivý důvod skončení pracovního poměru a nařčení ze šikany

Dobrý den,

předně je důležité rozlišit, zda zaměstnankyně podala výpověď či zrušila pracovní poměr ve zkušební době. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, totiž tyto dva instituty rozlišuje a každé skončení pracovního poměru má rozdílné právní důsledky.

Dle § 51 zákoníku práce byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele a zaměstnance a činit minimálně 2 měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Zaměstnanec může ukončit pracovní poměr výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však může pracovní poměr ukončit pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce.

Dle § 66 zákoníku práce mohou zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel pouze nesmí zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Rozdíl mezi výpovědí a zrušením pracovního poměru zaměstnancem ve zkušební době je tedy ten, že u výpovědi skončí pracovní poměr až uplynutím výpovědní doby, kdežto u zrušení pracovního poměru ve zkušební době skončí pracovní poměr zaměstnance dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden pozdější den.

I v případě, že je sjednána zkušební doba tak může zaměstnanec, pokud se tak rozhodne, ukončit pracovní poměr výpovědí a nikoliv zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Je tedy třeba posoudit listinu, kterou předala zaměstnankyně zaměstnavateli.

K Vašemu dotazu jak naložit se skutečností, že zaměstnankyně ve svém písemném ukončení pracovního poměru uvedla nepravdivě, že ji šikanujete, sděluji, že na samotné ukončení pracovního poměru tato skutečnost nemá vliv, neboť zaměstnankyně může ukončit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Vámi podřízená zaměstnankyně se však, v případě prokázání nepravdivosti, svým tvrzením mohla dopustit přestupku proti občanskému soužití dle § 49 zákona o přestupcích, tím, že by Vám ublížila na cti urážkou. Tyto přestupky pak řeší obecní či městské úřady a jejich přestupková oddělení. Za přestupek proti občanskému soužití lze uložit pokutu až do výše 20.000,- Kč. V praxi se však jedná spíše o částky řádově nižší.

Teoreticky by připadal v úvahu ještě trestný čin Pomluvy dle § 184 trestního zákoníku, kdy tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, naručit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.

U trestných činů se však vždy posuzuje společenská nebezpečnost tohoto činu pro společnost a toto jednání by muselo ohrozit značnou měrou vážnost poškozeného u spoluobčanů. Zmíněná zaměstnankyně se tak spíše svým chováním mohla dopustit Přestupku proti občanskému soužití, jak je uvedeno výše.

Děkuji za dotaz a přeji pěkný den

Autor: Mgr. Martin Čermák, advokát