Práce přesčas 12 a více hodin i ve dnech pracovního klidu

Dobrý den,

dle § 81 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, která určuje začátek a konec směny.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Délka směny sice nesmí dle § 83 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, přesáhnout 12 hodin, nicméně nad těchto 12 hodin je možné nařídit zaměstnanci práci přesčas.

Dle § 93 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, lze práci přesčas možné konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu.

Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad tento rozsah jen na základě dohody se zaměstnancem.

Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (pokud není v kolektivní smlouvě s odbory dohodnuta doba delší, nejvýše však 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 hodin po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku v zákoníku práce vyjmenovaných situacích.

Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.

V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

1. a) naléhavé opravné práce,
2. b) nakládací a vykládací práce,
3. c) inventurní a závěrkové práce,
4. d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
5. e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
6. f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
7. g) práce v dopravě,
8. h) krmení a ošetřování zvířat.

Děkujeme Vám za dotaz a přejeme pěkný den

Autor: Mgr. Martin Čermák, advokát